Adopce slepičky

V rámci virtuální adopce získáte:

• krásný dárkový certifikát v elektronické podobě
• 20 vajec každý měsíc
• komentovanou prohlídku naším zvěřincem na Pastvině
• možnost přijít se za námi a za našimi slepičkami kdykoli podívat
• vědomí, že pomáháte více než 300 zvířatům v našem azylu a podílíte se na krajinotvorbě pro zvířata divoká
• příspěvek lze odečíst z daní, stačí nám na konci roku napsat a potvrzení vám vystavíme

Jak se k nám slepičky dostávají:

Vykupujeme slepice z klecových chovů a dáváme jim velký výběh plný lahodné trávy, bezpečný a útulný kurník, kvalitní krmení, dotyk slunce na hřebínku, vítr, co počechrá peří, a něžnou lásku kohouta. Chováme rovněž vlastní slepičky, které od vylíhnutí poznají jen láskyplné zacházení. Stačí si jen vybrat svou favoritku. Bude to jemná hedvábnička nebo odolná holokrčka z Transylvánie?

Jaké slepice chováme:

Isa brown jsou slepičky, které evokují nějaké cizokrajné plemeno, však nenechte se mýlit. Tyto milé ptáky potkáte na našich dvorcích skoro nejčastěji. Jedná se o speciálně vyšlechtěného hybrida, tedy slepici s maximální snůškou vajec. Původně toto plemeno pochází z Francie, kde si jej v roce 1978 nechala patentovat společnost, která ho vyšlechtila. Jak název napovídá, mají hnědou barvu s bílým podkladem. Právě tyto slepičky, které u nás najdete, jsou vykoupeny z klecových chovů.

Hedvábničky jsou staré, okrasné plemeno s hebkým prachovým peřím, které jim zůstává i v dospělosti. Někdy se jim láskyplně říká "chlupaté slepice" právě pro jejich netradiční podobu. Pochází z jihovýchodní Asie a první zmínku o těchto krasavicích najdeme už ve spise Marca Pola z 13. století.

Horalky dělají čest svému jménu. Jak název napovídá, byly vyšlechtěny v drsném prostředí našich pohoří. Jsou to dámy statné konstituce, díky které dobře snášejí nepříznivé podmínky a zimu. U nás v Polabí jim žádné extrémy moc nehrozí, a tak si u nás užívají pohodu. Mají tmavě až černě zbarvené peří, proto v létě rády odpočívají ve stínu mezi keříky nebo pod kurníkem.

Sussexky jsou bělostné britské dámy, které jak už ostatně název napovídá, pocházejí z jihovýchodní Anglie. Původně se chovaly sice na maso, nicméně ani za svou snůšku se nemusí stydět a tak během 20. století se jejich chov rozšířil po celé Evropě. Ba i k nám, na Pastvinu.

Ayam Cemani nebo-li cemanská slepice je v Evropě velmi vzácné plemeno. Pochází z Indonesie (konkrétně z Jávy), kde je pokládána za luxusní, statusové zvíře. Díky barevné mutaci jsou tyto slepice zbarvené do černa úplně všude. Oči, hřebínky, kůže, peří, prostě všechno. Jejich peří díky safírově zelenému, metalickému zbarvení působí zcela magicky.

Brahmánky jsou velké silné slepice, které se chovali především na maso. Brahmánky byly vyšlechtěny v okolí řeky Brahmaputra v Indii, prošlechtěny však byly v USA. Odtud se začaly dál šířit do světa. Do Evropy se dostaly první jedinci v roce 1852, kdy byli známí pod jménem „Šanghaj“ nebo „Chittagon“. Považují se za nejstarší plemena, která ve slepičí říši existují. Brahmánka je otužilá, nenáročná slepice, která může být celoročně venku.

Kosovský kokrháč pochází z Kosova. Jeho předky na území Kosova přivezli Turci při tureckých vpádech. Kosovský kokrháč patří mezi dlouhokokrhající plemena. Chová se právě pro svůj zpěv, krásu i užitek. Slepice i kohout mají na hlavě charakteristickou chocholku z peří.

Orlovky  vznik a původ plemene není přesně znám. Orlovky buď dovezl z Asie známý chovatel koní kníže Orlov, nebo pochází z Ruska z Orlovské oblasti. Její jméno potvrzuje i dravčí tvar hlavy. K nám do Česka se orlovky dostaly až po roce 1974, a to z Německa. Ovšem více jak 15 let jsou orlovky vzácným plemen.

Pavlovky dostaly jméno od názvu vesnice Pavlovo. Přesto, že pavlovské plemeno bylo počátkem  století téměř vyhynulé, díky chovatelům stále žije. Pavlovská slepice je velmi odolný pták, který může připomínat divokého tetřeva. Za zmínku stojí otužilost. Ani při teplotě -36 °C nevyžívají tyto slepice možnost nocovat v zatepleném kurníku a raději volí koruny stromů nebo plot.

Kočinky jsou krásné kuličky chmýří a proslavily se už v roce 1800, kdy byly dány královně Viktorii jako dárek, která je okamžitě začala zbožňovat. Jejich opeřené pařáty ale vyžadují zvláštní péči. Původ kočinek sahá do exotických oblastí Indočíny. V 19. století se s obchodníky kočinky dostaly až do Anglie a odtud se pak šířily do celé Evropy.

Faverolky mají původ ve Francii, přesto se za jejich domovskou zemi udává Německo. Ve Francii se v dřívějších dobách chovaly faverolky pouze pro výstavní účely. Až v Německu byly přešlechtěny na užitkové plemeno chované především pro maso. Faverolky mají bohatě opeřenou hlavu s výraznými vousy a opeření se vyskytuje dokonce i na běhácích. Zajímavostí je, že tyto slepice mají na běhácích pět prstů. Většina ostatních plemen má pouze čtyři.

Holokrčky pochází z rumunské Transylvánie a jak již název napovídá, peří na krku úplně chybí. V Česku patří mezi oblíbená plemena. Na výstavách vyvolávají buď obdiv nebo opovržení. Holokrkost se dědí a kuřata se líhnou již s neopeřeným krkem. Holokrčky jsou velmi odolné a otužilé slepice.